Dopisy ze Střední Ameriky 2016 - Mexiko - Isla Mujares

Zdravíme všechny na evropský kontinent.

Na mexické půdě jsme necelé tři dny a zatím je tu pěkný hic, lidi milí, ale ty ceny…

Trochu jsme to čekali, protože jsme na nejznámější mexické riviéře – Cancún v Yucatánu. Takže jakákoli cena zboží je zde několikrát dražší než jinde v Mexiku. Avšak na druhou stranu, opomeneme-li ceny, je to tu klídek a pohodička. Slunce pere jak na posledním tažením oblohou a moře se snaží udělat co největší vlnu. Hraje zde líně plouživé reggae a všichni se smějí. Kdyby nefoukal vítr, asi bych si pomyslel, že se zastavil čas v karibské oblasti.

Co se týče cesty sem, tak bez cesty z Valu do Prahy a z hlavního nádraží na letiště, která je známá, tak se nic nestalo. Praha – Mnichov půl hodiny strečingu létání a pak hlavní přelet přes Atlantik trvající něco přes dvanáct hodin. Pak jsme vystoupili na cancúnském letišti a prošli kontrolou. Ani jsme se nenadáli a už nás pán z informací tlačil do vozu auta, které nás mělo zavést do centra Cancúnu na hostel – 700 pesos a to byla ta levnější varianta převozu (1 Peso/1,4 Kč – radši nepřepočítávat) 

Další 300 kila pesosových jsme nechali za noc v hostelu, což byla cena tady hodně slušná. Po 24 hodinách na nohou a prdeli usínám.

Ráno měníme nějaké prachy a míříme do přístavu a odjíždíme na nedaleký ostrov Isla Mujeres, kde si odpočineme a vyrovnáme se s časovým posunem, což je o 6 hodin méně proti Česku. Ostrov má asi deset kilometrů na délku a na šířku tak dva. Našli jsme na ostrově pěkný hostel/kempík s názvem Poc-Na, ale nevím, co to znamená, ale mám pocit něco jako „žádný stres“. Stavíme tedy stan.

Po řádném vyčachtání se v moři se jdeme projít po městečku. Je malé, ale turistů tak dva na metr čtvereční a obchůdků s motivy Mexika a Karibiku ještě víc. Dáváme si první pouliční tacos. Placka s vepřovým masem nadrobno nakrájeným a na to si dle libosti můžeme nakydat, co chceme. Děláme to. Salát, chilli, majda zelená, majda tmavá, rýže a další cosi v miskách. Dáváme vše, co jde. Hrozně to pálí a má to divnou chuť. Příště si dát střídmě a jednu maximálně dvě věci.

Večer to zapíchneme v osm místního času, protože už jsme znavení. Spíme dvanáct hodin a konečně další ráno se cítím vyspaný a popraný s časovým posunem.

Po snídani půjčujeme skútr (250 pesos) a projíždíme ostrov křížem krážem. Stavíme se na želví farmu a nějakou ruinu na výběžku ostrova. Několikrát projedeme všechny uličky, co, a když nás to po pěti hodinách přestane bavit, jdeme do kempu. Šíleně dnes fouká a je pod mrakem, snad nebude pršet. Odpoledne trochu sprchlo, ale jen tak, aby se zvlhčil vzduch.

To je asi tak vše co se dělo. Zítra se přesuneme někam do kontinentální části Mexika, podívat se i na místa, kde už nebude tolik turistů. Tak uvidíme.

Mějte se

TP